• Výchova

| hlavní stránka | další články v rubrice

Na zlobivé děti je potřeba hlavně trpělivost

Na téma zlobivé děti se popsaly stohy papírových i elektronických stránek. Ale – soudě podle vašich dotazů – jde o téma věčné. Dnes vám přinášíme stručný návod, který autorka Blanka Kubíková sestavila na základě textů a analýz, které o této problematice napsala. Jak se tedy zachovat, když to vašeho miláčka zase popadne?

1. Počítat do deseti a nevybuchnout vzteky. Tak zní jediná možná univerzální rada pro rodiče, jejichž andílek se mávnutím proutku změní v rudého vzteklouna. Až bude vašemu dosud milému, usměvavému a poslušnému děťátku maximálně dva a půl, poznáte, jak moc je pravdivé základní psychologické moudro, že výchova je nejtěžší práce v životě člověka.

2. Pohoršeným babičkám a sousedkám vysvětlete, že vztekání potomka není důsledkem špatné výchovy. „Musíme je přesvědčit, že není špatné ani dítě, ani my rodiče. Vysvětlíme babičkám, že dnes už je prokázáno, že záchvaty vzdoru způsobuje slabší nervová soustava. A že to přejde,“ říkával profesor Matějček.

3. Rodiče si často myslí, že když budou na dětský záchvat vzteku reagovat jinak (třeba nebudou na dítě křičet jako minule), změní své chování okamžitě i dítě. Buďte připravení na to, že se dítě přizpůsobí pozvolna.

4. Vidíte, že na dítě jde záchvat, a vy nestojíte o cirkus na veřejnosti? Jestliže ho nemůžete vynést od plného košíku s nezaplaceným nákupem nebo od nedojedeného jídla v restauraci, zkuste potomkovi něco slíbit. Všichni děti uplácíme, i když je to hloupé. Účel občas v tomto případě světí prostředky.

5. Ruku na srdce: dospělí také nejsou svatí. I ti, kteří nemají pověst vyhlášených vzteklounů, si občas musí do něčeho prásknout nebo si zařvat pěkně od plic.

Blanka Kubíková

• DISKUSE

• Od: veronika023		7. září 2011
  Od: Pšenicová	dotaz na chování dítěte	2. března 2011
  Od: Š.B.		12. května 2008
  Od: sona Husmanová		16. ledna 2008
  Od: Terka	Do deseti nestačí	29. ledna 2007

| vstoupit do diskuse

| hlavní stránka | další články v rubrice